Slitina je tavením vzniklá směs kovu s dalšími prvky či sloučenina (nejčastěji kovy). Jedná se o pevnou homogenní směs, resp. roztok. Podle počtu složek, ze kterých se skládá se dělí na binární, ternární a kvartérní slitiny. Slitina zpravidla nemají ostrý bod tání, v určitém teplotním intervalu se vyskytují jako směs kapalné a pevné fáze.
Pro vysvětlení tohoto pojmu uvažujme binární směs dvou kovů. Slitina vznikne tuhnutím jejich kapalné směsi. V závislosti na druhu kovů a jejich poměru může při postupním snižování teploty tuhnout (a krystalizovat) jeden kov dříve než druhý. Pokud se toto neděje, říkáme, že vzniká eutektická slitina. Pakliže při tuhnutí vzniká tuhá fáze jednoho nebo druhého kovu, tak tyto slitiny nazýváme podeutektickými nebo nadeutektickými. Zpravidla platí, že eutektické slitiny mají nižší bod tání než oba kovy, které je tvoří. Např. bod tání olova je za normálního tlaku 327 °C, bod tání bismutu 272 °C, a bod tání jejich eutektické směsi (44,5 % Pb a 55,5 % Bi) je pouhých 123 °C, viz plakát. Tato slitina se užívá jako chladivo v malých jaderných reaktorech, které slouží jako pohon některých jaderných ponorky a podobný koncept by mohl fungovat u jaderných reaktorů IV. generace. Slitina, která obsahuje například 50 % Pb se nazývá podeutektická a slitina s 65 % Bi pak nadeutektická.